Hudební Psychologie Pro Učitele.

Intro -- Předmluva k přepracovanému vydání -- Původní úvod Sedlákovy publikace Základy hudební psychologie -- 1. Metodologická východiska hudební psychologie -- 1.1 Název disciplíny a předmět zkoumání -- 1.2 Vztah hudební psychologie k ostatním vědám -- 1.2.1 Vazba hudební psychologie k muzikologii -- 1.2.2 Hudební psychologie a psychologické vědy -- 1.3 Výzkumné metody -- 1.4 Stručný historický vývoj hudební psychologie -- 1.4.1 Formování hudební psychologie v zahraničí -- 1.4.2 Vývoj disciplíny v domácích podmínkách -- 2. Základní hudebněpsychologické kategorie -- 2.1 Hudební činnosti -- 2.2 Hudební vlohy -- 2.3 Hudební schopnosti -- 2.3.1 Vymezení pojmu -- 2.3.2 Geneze hudebních schopností -- 2.3.3 Hudební schopnosti v komplexu celkové osobnosti jedince -- 2.3.3.1 Všeobecné schopnosti -- 2.3.3.1.1 Vztah hudebních schopností a inteligence -- 2.3.3.1.2 Transfer -- 2.3.3.2 Hudební schopnosti a osvojování jazyka -- 2.3.3.3 Vazba hudebních a jiných speciálních schopností -- 2.3.4 Klasifikace hudebních schopností -- 2.4 Hudební dovednosti a návyky -- 2.4.1 Rozdíly a vztahy mezi hudebními dovednostmi a schopnostmi -- 2.4.2 Klasifikace hudebních dovedností -- 2.4.3 Utváření hudebních dovedností -- 2.4.3.1 Anatomický a neurofyziologický základ hudebních dovedností -- 2.4.4 Základní hudební dovednosti ve školní hudební výchově -- 2.5 Hudebnost -- 2.5.1 Hudebnost člověka jako předmět psychologických výzkumů -- 2.5.2 Struktura hudebnosti -- 2.5.2.1 Některé aspekty motivace k hudbě -- 2.5.2.1.1 Primární a sekundární motivace -- 2.5.2.1.2 Funkce samoposilování v motivační struktuře -- 2.5.2.2 Vztah k hudbě -- 2.5.2.2.1 Hudební zájmy -- 2.5.2.2.2 Hudební postoje -- 2.5.2.2.3 Hudební vkus a preference -- 2.6 Hudební nadání a talent -- 2.6.1 Vymezení pojmů nadání a talent v obecné psychologii a pedagogice -- 2.6.2 Nadání a talent v hudební psychologii.

2.6.3 Druhy hudebního nadání a talentu -- 2.6.4 Dědičnost hudebního nadání a talentu -- 2.6.5 Raný výskyt hudebního nadání a hudebně zázračné děti -- 2.7 Genialita -- 3. Psychologie hudebních schopností -- 3.1 Hudební sluch -- 3.1.1 Vnímání a diferenciace základních vlastností tónů -- 3.1.1.1 Diferenciace tónových výšek -- 3.1.1.1.1 Rozdílový práh pro rozlišování výšky tónů -- 3.1.1.1.2 Absolutní a relativní sluch -- 3.1.1.1.3 Závislost výšky tónu na témbrových kvalitách -- 3.1.1.2 Rozlišování tónové barvy (témbru) -- 3.1.1.3 Rozlišování hlasitosti (síly) tónů a hudebních útvarů -- 3.1.1.4 Diferenciace délek tónů -- 3.1.2 Vnímání melodie -- 3.1.3 Schopnosti sluchově-motorické -- 3.1.4 Rozvíjení hudebního sluchu -- 3.2 Rytmické cítění -- 3.2.1 Rytmus -- 3.2.1.1 Puls -- 3.2.1.2 Metrum -- 3.2.1.3 Časové intervaly mezi zvuky -- 3.2.1.4 Tempo a hybnost -- 3.2.2 Smysl pro rytmus -- 3.2.2.1 Motorický základ rytmického cítění -- 3.2.3 Rytmická výchova -- 3.3 Tonální cítění -- 3.3.1 Tonalita -- 3.3.2 Smysl pro tonalitu -- 3.3.3 Rozvoj tonálního cítění -- 3.4 Harmonické cítění -- 3.4.1 Konsonance a disonance -- 3.4.2 Strukturální složky smyslu pro harmonii -- 3.4.3 Rozvoj harmonického cítění -- 3.5 Hudební paměť -- 3.5.1 Mechanismy paměťového procesu -- 3.5.2 Druhy hudební paměti -- 3.5.3 Výzkumy paměti pro hudbu -- 3.5.4 Pedagogické aspekty zapamatování hudebního díla -- 3.6 Hudební představivost -- 3.6.1 Hudební představy a jejich klasifikace -- 3.6.1.1 Estetický přístup k výkladu hudebních představ -- 3.6.2 Výzkumy hudebních představ -- 3.6.3 Rozvoj hudební představivosti -- 3.7 Hudební myšlení -- 3.7.1 Teoretická reflexe v odborné literatuře -- 3.7.2 Podstata hudebního myšlení -- 3.7.2.1 Myšlenkové operace a vytváření hudebních pojmů -- 3.7.2.2 Řešení problémů -- 3.7.2.3 Hudební inteligence -- 3.7.3 Utváření hudebních vědomostí dítěte.

3.8 Hudebnětvořivé schopnosti -- 3.8.1 Hudebnětvořivé myšlení -- 3.8.1.1 Struktura hudebnětvořivého myšlení -- 3.8.1.2 Rysy hudebnětvořivého myšlení -- 3.8.2 Hudebnětvořivé schopnosti u dětí -- 3.8.2.1 Rozvoj a identifikace hudebnětvořivých schopností žáků -- 4. Diagnostika hudebnosti -- 4.1 Pozorování -- 4.2 Experiment -- 4.3 Rozhovor (interview) -- 4.4 Dotazník -- 4.5 Testování -- 4.5.1 Testy hudebních schopností -- 4.5.2 Zásady koncipování empirických testů hudebnosti -- 4.6 Projektivní metody -- 4.7 Psychosémantické metody -- 5. Poruchy hudebnosti -- 5.1 Amúzie -- 5.1.1 Senzorická amúzie -- 5.1.2 Motorická amúzie -- 5.1.3 Poruchy hudebnosti v hudebně-didaktické praxi -- 5.1.3.1 Charakteristika hudebně a pěvecky zaostávajících dětí -- 6. Psychologie hudebních činností -- 6.1 Psychologie hudebního vnímání a apercepce -- 6.1.1 Základy neurofyziologie hudebního vnímání -- 6.1.2 Přístup některých psychologických směrů k hudebnímu vnímání -- 6.1.2.1 Elementová a asociativní psychologie -- 6.1.2.2 Celostní psychologie -- 6.1.2.3 Kognitivní psychologie -- 6.1.3 Charakter hudebního vnímání -- 6.1.4 Činitelé ovlivňující hudební vnímání -- 6.1.4.1 Hudební dílo -- 6.1.4.1.1 Hudba jako znakový systém -- 6.1.4.1.2 Sémantičnost v hudbě -- 6.1.4.1.3 Vlivy výstavbových změn na psychiku posluchače -- 6.1.4.1.4 Psychologická problematika hudebního prostoru -- 6.1.4.2 Osobnost vnímatele -- 6.1.4.2.1 Pokusy o typologii vnímatelů hudby a hudebního vnímání -- 6.1.4.3 Aktivní proces hudebního vnímání -- 6.1.4.3.1 Anticipace -- 6.1.4.3.2 Percepční zaměřenost -- 6.1.4.3.3 Individuální hudební zkušenost -- 6.1.4.3.4 Funkce hudebních představ ve vnímání -- 6.1.4.3.5 Aktivizující úloha asociací -- 6.1.4.3.6 Motorika v hudebním vnímání -- 6.1.4.3.7 Interpretační apercepce -- 6.1.4.4 Didaktická interpretace hudebních děl -- 6.2 Psychologie pěveckých činností.

6.2.1 Psychosomatická jednota pěveckého projevu -- 6.2.2 Utváření pěveckých dovedností -- 6.2.3 Základní projevy pěvecké činnosti -- 6.2.3.1 Imitace -- 6.2.3.2 Zpěv z představy -- 6.2.3.3 Vokální tvořivost -- 6.2.3.4 Intonace -- 6.2.3.5 Tvořivá intonace -- 6.3 Psychologie instrumentální hry -- 6.3.1 Cvičení -- 6.3.2 Pohyby při nástrojové hře -- 6.3.3 Některé faktory ovlivňující rozvoj instrumentálních dovedností -- 6.3.3.1 Opakování -- 6.3.3.2 Automatizace -- 6.3.3.3 Anticipace -- 6.3.3.4 Zpětná vazba a autoregulační procesy -- 6.3.3.5 Transfery a útlumy v senzomotorických úkonech -- 6.3.3.6 Plato -- 6.3.3.7 Přerušení cvičení -- 6.3.3.8 Únava -- 6.3.4 Instrumentální aktivita v základní škole -- 6.4 Psychologie hudební interpretace -- 6.4.1 Tvořivý vklad interpreta -- 6.4.1.1 Úloha dirigenta v interpretačním procesu -- 6.4.2 Tréma -- 6.5 Psychologie hudební kreativity -- 6.5.1 Vymezení pojmu tvorba a tvořivost -- 6.5.1.1 Improvizace -- 6.5.1.2 Komponování -- 6.5.2 Hudební tvorba -- 6.5.2.1 Psychologická analýza skladatelovy osobnosti -- 6.5.2.1.1 Tvůrčí potenciál skladatele -- 6.5.2.2 Přístup psychoanalýzy k výkladu tvůrčí osobnosti -- 6.5.2.3 Nevědomé procesy v hudební tvorbě -- 6.5.2.4 Etapy v hudebně tvůrčím procesu -- 6.5.2.5 Rozvoj skladatelovy tvůrčí osobnosti -- 6.5.3 Dětská hudební tvořivost -- 6.5.3.1 Výchova k hudební tvořivosti -- 6.5.3.1.1 Kritéria a etapy rozvoje dětských hudebnětvořivých projevů -- 7. Hudební prožívání -- 7.1 Objektivní charakter emocionální informace v hudbě -- 7.2 Emoce a city jako součást komplexního hudebního prožitku -- 7.2.1 Estetické city -- 7.2.2 Emocionální a racionální v hudebním obraze -- 7.2.3 Jednota estetických a etických citů -- 7.3 Modelování citů v hudbě -- 7.3.1 City a prvky hudební výstavby -- 7.3.1.1 Některé negativní účinky hudby -- 7.4 Účast slova v prožitkové hudební syntéze.

8. Hudební vývoj dítěte -- 8.1 Průběh hudebního vývoje -- 8.2 Periodizace hudebního vývoje -- 8.2.1 Předškolní věk -- 8.2.1.1 Období nemluvněte a batolete -- 8.2.1.2 Období navštěvování mateřské školy -- 8.2.2 Mladší školní věk (prepubescence) -- 8.2.3 Střední školní věk (pubescence) -- 8.2.4 Starší školní věk (postpubescence) -- Bibliografie -- Summary.

Monografie Hudební psychologie pro ucitele poskytuje výber a strukturalizaci tech základních poznatku, které pomohou pedagogum diagnostikovat a rozvíjet vnitrní predpoklady žáku pro vnímání, prožívání a vytvárení hudby a ovlivnovat prubeh i kvalitu techto procesu. Duraz je kladen zejména na psychologii hudebních schopností a cinností. Monografie je prepracováním a aktualizací drívejší publikace Františka Sedláka Základy hudební psychologie (SPN, 1990) s autorským podílem jeho dcery Hany Vánové. Autorka konfrontuje puvodní text se soucasným stavem poznání a zarazuje nové kapitoly, v nichž posiluje kognitivní prístup k analýze psychických procesu a venuje se prunikum hudebnepsychologických poznatku do pedagogické praxe.

Description based on publisher supplied metadata and other sources.

Electronic reproduction. Ann Arbor, Michigan : ProQuest Ebook Central, 2024. Available via World Wide Web. Access may be limited to ProQuest Ebook Central affiliated libraries.