Zákon o ČTK : Vývoj vztahů mezi politickou a mediální sférou v České republice v 90. letech 20. století.

Obálka -- Obsah -- Úvod -- 1. Československá tisková kancelář před rokem 1989, agentura zpravodajským orgánem státu -- 1.1 Zákon o ČTK -- 1.2 Definování pozice agentury a základních zpravodajských činností -- 1.3 Agentura v roli oficiálního informačního orgánu -- 1.4 Řízení agentury: Ústřední ředitel a ředitel pro Slovensko -- 1.5 Ekonomická vazba na státní rozpočet -- 1.6 Vnější prostředí -- 1.6.1 Jiné československé či na Československo specializované tiskové agentury -- 1.6.2 Mezinárodní postavení ČTK -- 2. ČTK po roce 1989, první novela zákona ještě změnu statutu nepřinesla -- 2.1 Začátek odpoutávání se od starých pořádků -- 2.2 První pokus změnit zákon o ČTK se nezdařil (jaro 1991) -- 2.2.1 Novela měla odstranit dosavadní asymetrický model -- 2.2.2 Novela navrhovala úpravu vztahu agentury a státu -- 2.2.3 Agentura podřízená vládě, či parlamentu? -- 2.3 Čtvrtstoletí starou normu se podařilo novelizova až na druhý pokus (léto 1991) -- 2.3.1 Československá tisková kancelář zůstala agenturou státní (1991-92) -- 2.3.2 Federalizace agentury se v ČTK připravovala už na sklonku 60. let 20. století -- 2.3.3 Z první polistopadové normy nezmizela povinnost vydávat oficiální prohlášení -- 2.3.4 Výsledek „boje o pomlčku" v agenturní praxi: Z ČTK se stala ČSTK -- 2.3.5 Bratislava přijetí zákona č. 310/1991 Sb. přivítala -- 2.3.6 SNR byla v přijetí zákona o republikové agentuře rychlejší -- 2.3.7 Signatura ČSTK zanikla dřív než federace -- 3. 1992: Vznik České tiskové kanceláře. ČNR přijala zákon bez souhlasu vlády -- 3.1 Změna statutu a názvu agentury -- 3.1.1 Změna statutu: ČTK přestává být tiskovou agenturou státu, počítá se s její privatizací -- 3.1.2 Změna názvu: Návrat historické signatury ČTK -- 3.2 Redefinování předmětu činnosti -- 3.2.1 Nové zadání: Být nestranným zprostředkovatelem informací.

3.2.2 Poprvé v historii nemusela být ČTK oficiálním zdrojem -- 3.2.3 Poslanci zakázali agentuře provozovat rozhlasové a televizní vysílání -- 3.3 Konstrukce a působnost nového kontrolního orgánu: Rada ČTK získala pravomoc jmenovat ředitele -- 3.4 Finanční zdroje -- 3.5 ČNR přijala návrh zákona o ČTK, vláda ho zásadně odmítla -- 4. 1993: Volba první Rady ČTK ukázala na slabiny zákona -- 4.1 Jak se volila první Rada ČTK -- 4.2 Reakce médií na vznik kontrolního orgánu -- 4.3 Jak se volí agenturní kontrolní orgány (případně ředitelé) v sousedním zahraničí -- 4.4 Problematická ustanovení ke konstrukci Rady ČTK a jejím kompetencím -- 4.4.1 Problematická je volba jen Poslaneckou sněmovnou -- 4.4.2 Chybí přesnější vymezení funkcí, jejich neslučitelnosti -- 4.4.3 Způsob odměňování radních zpochybňuje jejich nezávislost -- 4.4.4 Koncept laické rady vs. kompetentnost a kompetence -- 5. 1995: Jediný pokus o novelizaci zákona o ČTK vyvolalo redakčně zpracované prohlášení prozatímního ředitele BIS (1995) -- 5.1 Reálie příběhu zkráceného prohlášení BIS -- 5.2 Iniciativa vlády -- 5.3 Média vnímala kritiku práce ČTK a úvahu o novelizaci zákona jako ohrožení nezávislosti agentury -- 5.4 Předmět činnosti tiskové agentury se zaměřením na zprostředkování oficiálních prohlášení v mezinárodním srovnání -- 6. 1998: Zatímco první Rada ČTK změnu statutu odmítala, druhá otevřela diskusi o dokončení transformace agentury (1998) -- Závěr -- Summary -- The ČTK Law: The Halfway Transformation -- Přílohy -- Přehled použitých pramenů a literatury.

Description based on publisher supplied metadata and other sources.

Electronic reproduction. Ann Arbor, Michigan : ProQuest Ebook Central, 2024. Available via World Wide Web. Access may be limited to ProQuest Ebook Central affiliated libraries.