Mluvnice Současné čestiny I. Jak Se Píse a Jak Se Mluví.

Intro -- Obsah -- Předmluva -- Poznámka k druhému vydání -- 1 Obecné výklady o jazyce -- 1.1 Jazyk jako prostředek komunikace -- 1.2 Jazykové roviny a jednotky -- jazykovědné disciplíny -- 1.3 Jazyk v rámci společnosti -- 1.4 Jazyk a jazykovědci -- 1.5 Jazykový korpus jako zdroj dat -- 2 Obecné poučení o češtině -- 2.1 Čeština jako národní jazyk a její variety -- 2.1.1 Mluvená a psaná čeština -- 2.2 Definice jazykového standardu a jeho varianty v češtině -- 2.2.1 Spisovná a standardní čeština -- 2.2.2 Standardní a obecná čeština -- 2.3 Sozrůzněnost češtiny v závislosti na žánru a stylu -- 3 Vývoj češtiny -- 3.1 Čeština mezi ostatními jazyky. Genetická příbuznost a typologická podobnost -- 3.1.1 Genetické zařazení češtiny -- 3.1.2 Typologické zařazení češtiny -- 3.2 Vývoj jazyka -- 3.3 Periodizace vývoje češtiny -- 3.3.1 Praslovanština -- 3.3.2 Počáteční fáze vývoje českého jazyka -- 3.3.3 Raná (stará) čeština -- 3.3.4 Čeština 14. století -- 3.3.5 Čeština 15. století -- 3.3.6 Čeština humanistická -- 3.3.7 Barokní čeština -- 3.3.8 Čeština v době národního obrození a v 2. polovině 19. století -- 3.3.9 Čeština 1. poloviny 20. století a čeština současná -- 4 Fonetika a fonologie -- 4.1 Vztah mluvené a psané formy jazyka -- 4.2 Fonetický popis jazyka a řeči -- 4.3 Řečové orgány -- 4.4 Akustické vlastnosti řeči a percepce -- 4.5 Jednotky zvukového plánu češtiny -- 4.5.1 Hláska, foném, alofon -- 4.5.1.1 Vymezení pojmů -- 4.5.1.2 Samohlásky -- 4.5.1.3 Souhlásky -- 4.5.1.4 Popis fonologického inventáře pomocí distinktivních rysů -- 4.5.1.5 Změny na úrovni hlásek při produkci řeči -- 4.5.2 Slabika -- 4.5.3 Mluvní takt -- 4.5.4 Promluvový úsek, promluva -- 4.5.5 Replika, mluvní akt, mluvený text -- 4.6 Mluvní styly -- 4.7 Řečové poruchy, řečové vady a řečové chyby -- 5 Lexikologie -- 5.1 Vymezení lexikologie a základní pojmy -- 5.1.1 Související disciplíny.

5.1.2 Slovo -- 5.1.3 Lexém -- 5.1.4 Kolokabilita a kolokace -- 5.1.5 Pojmenování -- 5.1.6 Motivace (motivovanost) -- 5.2 Lexikální sémantika -- 5.2.1 Význam -- 5.2.1.1 Lexikální význam -- 5.2.1.2 Gramatický význam -- 5.2.2 Metafora -- 5.2.3 Autosémantika -- 5.2.4 Synsémantika -- 5.2.5 Propria -- 5.2.6 Apelativa -- 5.2.7 Abstrakta a konkréta -- 5.2.8 Polysémie -- 5.2.9 Homonymie -- 5.3 Základní sémantické vztahy -- 5.3.1 Synonymie -- 5.3.2 Opozitnost -- 5.3.3 Hyperonymie a hyponymie -- 5.4 Frazeologie -- 5.4.1 Frazém -- 5.4.2 Typy frazémů -- 5.5 Slovní zásoba češtiny -- 5.5.1 Vrstvy slovní zásoby -- 5.5.2 Způsoby obohacování slovní zásoby -- 5.5.3 Současné způsoby obohacování slovní zásoby -- 5.5.4 Statistické aspekty lexikonu. zipfův zákon -- 6 Tvoření slov -- 6.0.1 Hledisko slovotvorné -- 6.0.1.1 Tvoření odvozováním -- 6.0.1.2 Rozšiřování a hromadění přípon -- 6.0.1.3 Slovotvorné typy -- 6.0.1.4 Slovotvorné kategorie -- 6.0.1.5 Tvoření skládáním -- 6.0.1.6 Tvoření zkracováním -- 6.0.2 Hledisko pojmenovací (onomaziologické) -- 6.0.3 Slovotvorná stavba slova - tvar slovního základu, tvar afixu -- 6.0.3.1 Odvozování předponou -- 6.0.3.2 Odvozování příponou -- 6.0.3.3 Skládání -- 6.1 Odvozování (derivace) - odvozeniny (deriváty) -- 6.1.1 Mění se význam slova nebo slovní druh (mutace nebo transpozice) -- 6.1.1.1 Odvozování předponou (prefixem) -- 6.1.1.2 Odvozování příponou (sufixem) -- 6.1.1.3 Odvozování cirkumfixem (před i za základovým slovem) -- 6.1.1.4 Odvozování nekoncovým sufixem (uvnitř základového slova) -- 6.1.1.5 Původní forma se nemění -- 6.1.1.6 Původní forma se mění odsunutím přípony (desufixace) -- 6.1.2 Význam slova ani jeho druh se nemění, přidává se zpřesňující rys (modifikace) -- 6.1.2.1 Odvozování předponou (prefixem) -- 6.1.2.2 Odvozování příponou (sufixem) -- 6.1.2.3 Odvozování cirkumfixem (před i za základovým slovem).

6.1.2.4 Odvozování nekoncovým sufixem (uvnitř základového slova) -- 6.1.2.5 Původní forma se nemění -- 6.1.2.6 Původní forma se mění odsunutím přípony (desufixace) -- 6.2 Skládání (kompozice) - složeniny (kompozita) -- 6.2.1 Vlastní skládání -- 6.2.2 Smíšený způsob skládání -- 6.2.2.1 Skládání a odvozování -- 6.2.2.2 Skládání a zkracování -- 6.2.3 Zvláštní případy skládání -- 6.2.3.1 Opakování slova (reduplikace) -- 6.2.3.2 Opakování rytmu (kvazireduplikace) -- 6.2.3.3 Skládání s písmennou značkou -- 6.2.3.4 Skládání se zkráceným slovem -- 6.2.3.5 Skládání pozičně variantní -- 6.2.4 Spřahování (juxtapozice) - spřežky (juxtapozita). nevlastní skládání -- 6.2.4.1 Dvoučlenná předložková spřežka -- 6.2.4.2 Jiné než dvoučlenné předložkové spřežky -- 6.3 Zkracování - zkrácená slova -- 6.3.1 Vlastní zkracování -- 6.3.2 Smíšený způsob zkracování -- 6.3.2.1 Zkracování a odvozování -- 6.3.2.2 Zkracování a skládání -- 6.4 Zkratky a slova zkratková -- 6.4.1 Zkratky hláskované -- 6.4.2 Zkratky plynule čtené -- 6.4.3 Slova zkratková - akronyma -- 6.5 Přejaté části slov -- 7 Morfologie -- 7.0 Úvod do morfologie -- 7.0.1 Stavba slovního tvaru - morfematika -- 7.0.2 Morfém a jeho kombinace - morfonologické alternace -- 7.0.3 Slovní druhy -- 7.0.4 Víceslovné ekvivalenty slovních druhů -- 7.1 Podstatná jména (substantiva) -- 7.1.1 Obecná charakteristika podstatných jmen -- 7.1.2 Jmenný rod -- 7.1.2.1 Rod substantiv označujících živé bytosti -- 7.1.2.2 Jmenný rod versus gender -- 7.1.2.3 Kolísání rodu substantiva -- 7.1.3 Číslo -- 7.1.4 Pád (casus) -- 7.1.4.1 Charakteristika jednotlivých pádů -- 7.1.4.2 Pádový synkretismus -- 7.1.4.3 Frekvence pádů -- 7.1.5 Určenost a neurčenost substantiv. determinátory určitosti -- 7.1.6 Typy skloňování (deklinace) -- 7.1.6.1 Třídění deklinačních paradigmat -- 7.1.6.2 Přehled vzorů substantiv.

7.1.6.3 Frekvenční zastoupení substantiv podle vzorů -- 7.1.7 Vzory substantiv -- 7.1.7.1 Podstatná jména rodu mužského životného (maskulina animata) -- 7.1.7.1.1 Vzor had -- 7.1.7.1.2 Vzor muž -- 7.1.7.1.3 Vzor táta -- 7.1.7.1.4 Vzor soudce -- 7.1.7.1.5 Deklinace dalších životných maskulin -- 7.1.7.2 Podstatná jména rodu mužského neživotného (maskulina inanimata) -- 7.1.7.2.1 Vzor list -- 7.1.7.2.2 Vzor stroj -- 7.1.7.2.3 Vzor cyklus -- 7.1.7.3 Podstatná jména rodu ženského (feminina) -- 7.1.7.3.1 Vzor žena -- 7.1.7.3.2 Vzor duše -- 7.1.7.3.3 Vzor píseň -- 7.1.7.3.4 Vzor kost -- 7.1.7.3.5 Další typy skloňování feminin -- 7.1.7.4 Podstatná jména rodu středního (neutra) -- 7.1.7.4.1 Vzor stavení -- 7.1.7.4.2 Vzor město -- 7.1.7.4.3 Vzor moře -- 7.1.7.4.4 Vzor kuře -- 7.1.7.4.5 Další vzory neuter -- 7.1.7.5 Skloňování názvů párových orgánů těla v plurálu -- 7.1.7.6 Vokativ -- 7.2 Přídavná jména (adjektiva) -- 7.2.0 Obecná charakteristika přídavných jmen -- 7.2.1 Gramatické kategorie přídavných jmen: jmenný rod, číslo, pád -- stupňování -- 7.2.2 Druhy skloňování -- 7.2.2.1 Složené skloňování adjektiv -- 7.2.2.2 Jmenné skloňování adjektiv -- 7.2.2.3 Smíšené skloňování adjektiv. přivlastňovací přídavná jména -- 7.2.2.4 Nesklonná přídavná jména -- 7.2.3 Stupňování (komparace, gradace) -- 7.2.3.1 Komparativ -- 7.2.3.2 Superlativ -- 7.2.3.3 Nepravidelné stupňování -- 7.3 Zájmena (pronomina) -- 7.3.1 Význam zájmen -- 7.3.2 Dělení zájmen -- 7.3.2.1 Zájmena osobní -- 7.3.2.2 Zájmena přivlastňovací -- 7.3.2.3 Zájmena ukazovací -- 7.3.2.4 Zájmena tázací -- 7.3.2.5 Zájmena vztažná -- 7.3.2.6 Zájmena neurčitá -- 7.3.2.7 Zájmena záporná -- 7.4 Číslovky (numeralia) -- 7.4.1 Číslovky základní -- 7.4.2 Číslovky řadové -- 7.4.3 Číslovky násobné -- 7.4.4 Číslovky druhové -- 7.4.5 Ostatní výrazy s kvantifikačním významem -- 7.5 Slovesa (verba).

7.5.1 Gramatické kategorie sloves -- 7.5.1.1 Osoba (persona) -- 7.5.1.2 Číslo (numerus) -- 7.5.1.3 Způsob (modus) a čas (tempus) -- 7.5.1.3.1 Oznamovací způsob (indikativ) -- 7.5.1.3.2 Podmiňovací způsob (kondicionál) -- 7.5.1.3.3 Rozkazovací způsob (imperativ) -- 7.5.1.4 Slovesný rod (genus verbi) -- 7.5.1.5 Vid (aspekt) -- 7.5.2 Tvary sloves: jednoduché a složené, kmeny -- 7.5.3 Tvary sloves: určité a neurčité -- 7.5.4 Časování (konjugace) -- 7.5.4.1 První třída (-e) -- Vzor nese (čte) -- Vzor bere -- Vzor peče (může) -- Vzor maže (dokáže) -- Vzor umře -- 7.5.4.2 Druhá třída (-ne/-me) -- Vzor tiskne -- Vzor mine -- Vzor začne (zajme) -- 7.5.4.3 Třetí třída (-je) -- Vzor kryje -- Vzor kupuje -- 7.5.4.4 Ćtvrtá třída (-í) -- Vzor trpí (myslí) -- Vzor prosí -- Vzor sází -- 7.5.4.5 Pátá třída (-á) -- Vzor dělá -- 7.5.4.6 Nepravidelná slovesa (být, chtít, jíst, jít, jet, mít, vědět, vidět -- lze) -- Sloveso být/bejt -- Sloveso chtít -- Sloveso jíst -- Sloveso jít -- Sloveso jet -- Sloveso mít -- Sloveso vědět -- Sloveso vidět -- 7.6 Příslovce (adverbia) -- 7.6.1 Zájmenná příslovce -- 7.6.2 Skupiny příslovcí podle významu -- 7.6.2.1 Příslovce času -- 7.6.2.2 Příslovce místa -- 7.6.2.3 Příslovce způsobu -- 7.6.2.4 Příslovce míry -- 7.6.2.5 Příčinná příslovce -- 7.6.2.6 Zařazení příslovcí podle kontextu -- 7.6.3 Adverbia modální a stavová -- 7.6.4 Stupňování příslovcí -- 7.6.5 Zařazení do slovního druhu podle kontextu -- 7.7 Předložky (prepozice) -- 7.7.1 Předložky podle původu -- 7.7.1.1 Předložky vlastní -- 7.7.1.2 Nevlastní a víceslovné předložky -- 7.7.2 Skupiny předložek podle spojitelnosti s pády -- 7.7.2.1 Předložky pojící se s nominativem -- 7.7.2.2 Předložky pojící se s genitivem -- 7.7.2.3 Předložky pojící se s dativem -- 7.7.2.4 Předložky pojící se s akuzativem -- 7.7.2.5 Předložky pojící se s lokálem.

7.7.2.6 Předložky pojící se s instrumentálem.

Description based on publisher supplied metadata and other sources.

Electronic reproduction. Ann Arbor, Michigan : ProQuest Ebook Central, 2024. Available via World Wide Web. Access may be limited to ProQuest Ebook Central affiliated libraries.